V Ý L E T

 O s v ě t i m

Do tábora přijížděly mnohdy i celé rodiny, které cestovaly převážně v zapečetěných a zadrátovaných nákladních vagonech, aniž by obdrželi jakoukoliv potravu. Lidé, napěchovaní jeden vedle druhého, cestovali do Osvětimi 7 a někdy i 10 dní.. Ti co byli veprostřed často transport nepřežili, protože nemohli dýchat. Umíraly zde zejména děti a těhotné a slabé ženy. Po týdnu lidé přijeli do tábora, vyhladovělí, špinaví, ve stavu krajního vysílení a často také počůraní. Čekali jídlo, vodu a sprchu. Když jim důstojníci SS řekli aby se svlékli a vzali si ručník, mýdlo a kartáčky, nikdo se nebránil, nikdo nevěděl co se za jejich plánem skrývá. Pak je všechny poslali do "sprchy".  Do plynových komor bylo posláné 70-75% deportovaných.Do místnosti o rozloze 210 m2 přivedli asi 2000 obětí. Lidé šli dobrovolně, nebránili se. Čekali, že se umyjí a napijí vody. Ale místo ní na ně z imitací sprch SS sypali dovnitř cyklon B. Jen v Osvětimi se v letech 1941 - 1943 spotřebovalo 20 000kg cyklonu B. K usmrcení asi 1500 osob bylo zapotřebí 5-7 kg plynu.
        Lidé umírali během 15-20 minut. Zavražděným trhali zlaté zuby, stříhali vlasy, zabírali prsteny a náušnice, a poté mrtvoly putovaly do kremačních pecí nebo na spalovací hranice. LIDÉ SVOJÍ SMRT NEČEKALI! Mysleli si, že když je někdo stěhuje tak daleko, že je tam potřebují, že budou užiteční.Vezli si s sebou hrnce, krémy, všechny potřebné věci k životu, deky apod. A právě proto, že se ničeho nebáli kolikrát s sebou vzali celé své rodiny. Děti, prarodiče, ...

        Během asi pěti měsíců zahynulo 8320 osob, část z nich byla zavražděna plynem, část zastřelena a zbytek zemřel vysílením. A celkem v tomto koncentračním táboře zemřelo přes milion obětí...

O životě v  "koncentráku"

• Na záchod se mohlo jen 2x denně na 5 vteřin (viz předchozí foto). Vzhledem k tomu, že vězni měli často choroby spojené se střevními problémy, byli nuceni vykonávat potřebu během práce přímo do oblečení. Toto oblečení se během 6 měsíců vystřídalo na 4-5 lidech, přičemž praní prádla probíhalo 2x za rok!

• Na každé části postele, široké zhruba metr a půl, spali 2 až 3 vězni. Ti co spali vespod, byli doslova ožíráni krysami. Buď již byli mrtví nebo neměli sílu se bránit. Ti co spali nahoře v zimě umrzali, jelikož stáje pro koně měly pod střechou široké průduchy, kterými dovnitř proudil vítr a sníh. V létě bylo v baráku 50-60 stupňů. Bývalí vězni vypráví, že v každém baráku jich bylo okolo 1000 a každé ráno jich 200 až 300 vynesli mrtvých.

•  Jednou z útrap táborového života byly apely, během kterých probíhalo počítání vězňů. Trvaly občas několik a někdy dokonce více než deset hodin. (např. 6 července 1940 - 19 hodin!!!). Vedení tábora často organizovalo trestné apely, během nichž vězni museli dřepět nebo klečet a v některých případech je nutili i několik hodin držet zdvižené ruce.

•   BLOK 11 - "BLOK SMRTI" - Dvůr mezi bloky 10 a 11 je ze dvou stran obehnán vysokou zdí. Dřevěné bednění na oknech bloku 10 mělo zabránit sledování prováděných poprav. Před popravčí zdí příslušníci SS zastřelili několik tisíc vězňů, především Poláků. Také se zde vykonával trest bičování a tzv. sloupek spočívající v věšení vězně za dozadu vykroucené ruce. Před zastřelením se všichni museli svléknout v umývárnách, kde se také, v případě, že počet odsouzených byl malý, prováděly popravy. Někdy zde byly popravovány i celé rodiny! Nejdříve byly zastřeleny děti, poté žena a nakonec muž. Postupně. Aby ještě mohli lidé trpět. Trestalo se za cokoliv. Za utržení jablka, vykonání potřeb během práce, vytržení vlastního zlatého zubu s cílem jej vyměnit např. za chléb.
  

• Takhle to vypadalo uvnitř bloků po osvobození. Špína, hnus. Na každé té maličké "posteli" spalo zhruba 6 lidí. Museli spát na boku aby se tam vešli. Nejlepší místa byla nahoře, jelikož díky špatné stravě měli lidé často různé nemoci a tak v noci padaly výkaly dolů. Ti co spali úplně na zemi často přimrzali k podlaze a kousali je potkani. Deky, kterými se měli přikrýt byly prožrané a plné blech.

Zdroj: www.osvetimviliktour.wz.cz

         www.osvetim.cz